Přechod Fanských hor přes sedlo Čimtarga

Na přechod Fanských hor jsme vyrazili v ideální dobu. Podle sdělení místních bylo ještě v červenci na sedle Čimtarga mnoho sněhu. Naopak týden po naší akci přešla přes střední Asii rozsáhlá fronta, při které vysoká sedla opět zapadla sněhem. Během našeho přechodu bylo neustále krásné počasí a na sedle Čimtarga - daleko nejvyšším sedle Fanských hor, nebylo po sněhu ani památky. Také nefoukal silný vítr, který znepříjemňoval přechod české skupině koncem srpna. Celá akce byla nádherná, jak po krajinářské stránce, tak po lidské. Poprvé jsem vyrazil na cestu s partou kolem Karla Zítka z Náchoda. Hodně jsem o Karlovi slyšel, ale nikdy jsem s ním a jeho kamarády na akci dříve nebyl. Přechod "Fanek" byla premiéra a velmi zdařilá. Cestou jsme potkávali kromě tádžických domorodců převážně ruské skupiny. Někteří Rusové se k nám chovali příjemně, jiní naopak působili velmi arogantně a moc se s námi nebavili, dokonce ani často neodpověděli na pozdrav. Ve Fankách mě uchvátila hlavně neskutečná modrozelená barva jezer a také množství neuvěřitelně pokroucených jalovců. Zatím jsou tu také krásné ledovce, ale je vidět, že se zkracují a ustupují. V řekách je také zatím hodně vody, ale co se stane, až ledovce roztají? Všechny osady v horách a pod horami jsou na této vodě závislé. Až roztají ledovce, bude tu pouze pustina....

Fotogalerie