Vodácké perly Chorvatska, Bosny a Černé Hory

Cesta za vodáckými perlami Balkánu se mimořádně podařila. Celou akci zorganizoval náš kamarád Souda. Během zájezdu se nám splnilo hned několik snů. O splutí největšího kaňonu Evropy - kaňonu Tary jsme snili mnoho let. O kaňonu horní Neretvy nad Jablanickou přehradou jsme toho před akcí mnoho nevěděli, o to více jsme byli nadšeni jejím splutím. Je to spíše úzká soutěska, kde klidné úseky se střídají s trojkovými peřejemi. Menší vodní stav byl spíše výhodou. Obtížnost peřejí přesně vyhovovala naším vodáckým schopnostem. V klidnějších úsecích jsme naplno mohli obdivovat úžasnou krásu soutěsky. Vyvrcholení byl sjezd peřeje Ďáblův chřtán. Klasifikace obtížnosti peřeje je WW4. Při nižším vodním stavu to byla spíše trojka, a proto jsme si na splutí troufli. Dali to všichni! Na Uně jsme také sjeli několik čtyřkových peřejí pod vedením místního skvělého průvodce. Naváděl nás na místa vjezdu do kaskád. Právě znalost, kudy do peřej vjet, byla na Uně klíčová. Dolní kaňon Uny pod Bihačí jsme již sjeli sami. Vyřádili jsme taky na kaskádové řece Mrežnici. Některé až dvoumetrové skoky jsme sjeli, jiné jsme obešli nebo seskočili přímo do nádherné zelenkavé vody. Na závěr jsme se skluzli po málo známé řece Sana. Ve starém průvodci bylo napsáno, že je řeka vhodná pro začátečníky. Po většinu trasy to platilo, ale v kaňonu Sany nás překvapila jedna velice těžká trojková peřej, z kterou měli potíže i někteří z nás. Co by tu dělali začátečníci, nevíme.

Fotogalerie